O plemeni

 

Země původu: Francie

Původní využití: Pastevecký a hlídací pes

 

Vnější znaky

 

Tělo: Pyrenejský horský pes má dlouhý, široký a silný hřbet s mírně svažující se zádí a značně dlouhým, huňatým ocasem. V klidu visí dolů a je obloujkovitě zahnutý. Je-li pes ve střehu, stočí ocas nahoru přes hřbet. Kohoutek je široký a svalnatý. Hruď je široká a hluboká, nesahá však příliš nízko. Břicho je jen mírně vtažené. Na zadních končtinách jsou dvojité paspárky. Tlapky jsou silné a pevné. Pyrenejský pes se pohybuje měkce a elegantně. Krk je silný a poměrně krátký, kožní záhyb na krku je málo vyvinutý.

Hlava: Hlava nesmí být v poměru k tělu příliš robustní. Klenutá lebka se zřetelným týlním hrbolem se mírně svažuje a přechází do široké dlouhé tlamy, ke konci zúžené. Pysky jsou poněkud převislé. Dosti malé, svěšené, trojúhelníkové uši mají zakulacené špičky a jsou nasazeny ve výši očí. Poměrně malé oči jsou šikmé. Mají zasněný, inteligentní výraz. Oční víčka pevně přiléhají.

Kohoutková výška: Pro psy je stanovena výška 70-80 cm, feny měří 65-72 cm.

Hmotnost: Psi váží přibližně 60 kg, feny kolem 45 kg.

Srst: Bohatá, dosti dlouhá srst je rovná a měkká. Na ocase a kolem keku je delší a může být mírně vlnitá. Na kalhotách roste hustá srst s jemnou vlnatou strukturou.

Barvy: Plemeno se vyskytuje v čistě bílé barvě nebo bílé se znaky na hlavě, uších a/nebo u kořene ocasu. Znaky mohou být šedé, jezevčí, bledě žluté, oranžové nebo vlkošedé. Šedé znaky mají přednost. Jedna nebo dvě skvrny na trupu jsou povoleny. Pyrenejský horský pes má černou nosní houbu, černé pysky, okraje očí a patro. Oči jsou hnědé v barvě ambry.

 

Vlastnosti

 

Povaha: Zástupci tohoto plemene jsou inteligentní, pozorní, vyrovnaní a odvážní. Nechybí jim ostražitost a rádi štěkají. Tento pes přesvědčivě chrání dům i dvůr proti nežádoucím návštěvníkům. Je velmi samostatný a tvrdý, zároveň trochu svéhlavý. Obvykle se chová klidně jak venku, tak uvnitř domu. Rád pobývá venku při jakémkoli počasí. Přesto není vhodným psem do kotce. Potřebuje mít kontakt se členy rodiny.

Společenská charakteristika: Obvykle vychází velmi dobře s dětmi a nechá si od nich leccos líbit. Neznáné lidi pozoruje nedůvěřivě, dokud pán neřekne, že je vše v pořádku. Rodinné známé přátelsky vítá. S kočkami a domácími zvířaty nemá těžkosti. Vůči sobě přiměřeným sokům se může tento pes chovat dominantně.

 

Soužití

 

Péče: Pyrenejský pes se vyznačuje bohatou srstí, která vyžaduje péči. Abyste předešli hromádkám chlupů v domě, pravidelně a důkladně psa kartáčujte alespoň jednou týdně, během línání však častěji.

Výchova: Toto plemeno musíte začít vychovávat již od štěněte; dospělý pes je pak příliš silný a nezávislý. Pyrenejský horský pes potřebuje vyrovnaného pána, který je důsledný a zároveň laskavý a jenž respektuje do jisté míry nezávislou povahu tohoto plemene. Pyrenejský horský pes většinou poslechne jen tehdy, vidí-li sám užitečnost povelu. Nemá tedy smysl opakovat mu stále stejný povel; pes ztratí zájem a nebere svého pána již vážně. Seznamte psa jako štěně s mnoha různými lidmi, aby v dospělosti jeho nedůvěra k lidem zůstala v mezích.

Pohyb: Pyrenejský horský pes je klidný a potřebuje průměrné množství pohybu. Berte jej pravidelně na delší procházky, kde může občas běhat bez vodítka a sem tam něco očichávat. Toto plemeno se nejlépe hodí pro lidi, kteří mají dosatatek prostoru doma i venku; spokojí se však i s menším bydlením, pokud mu majitel nabídne dostatek pohybu. Jako každé velké plemeno se ani tento pes nesmí příliš zatěžovat, dokud zcela nevyroste.

Možnosti využití: Plemeno se dodnes ještě využívá ke svému původnímu účelu - hlídání stád. Kromě toho je rodinným psem, který přesvědčivě hlídá dům a majetek.